Přihlášení pro akcionářePřihlášení Recos 4EN
Úvodní strana O nás Newsletter Newsletter 2021 Problém jménem nekompletnost

Problém jménem nekompletnost

Už 16 let funguje v České republice systém zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Zvykli jsme si na něj jako na běžnou součást života, většina Čechů jej respektuje a využívá. Přesto stále přetrvává jeden problém, bez kterého by mohla být recyklace ještě účinnější a šetrnější k přírodě: jmenuje se nekompletnost.

Mnoho spotřebičů staršího data výroby, které se objevují ve sběrné síti, obsahuje nebezpečné látky, které při neodborném zacházení mohou ohrozit zdraví a bezpečnost, nebo poškodit životní prostředí.

Freony stále straší

Největším strašákem byly a stále ještě jsou lednice a mrazáky plněné freony. Vyráběly se ve druhé polovině 20. století. Nejen, že je už jejich výroba zakázána: nesmějí se už ani opravovat, pouze odborně likvidovat. Freony totiž narušují ozonovou vrstvu. Úbytek ozonové vrstvy umožňuje pronikání UV záření na zemský povrch. To má dopad na poškození očí, ale především to přispívá ke vzniku rakoviny kůže. Nebezpečné jsou i přímé dopady – podrážení i poškození dýchacích cest, očí i kůže, vyšší koncentrace mají negativní vliv na srdeční činnost a na centrální nervovou soustavu.

Má se za to, že Montrealský protokol, který používání látek poškozujících ozónovou vrstvu Země zakázal, je jednou z nejlépe fungujících mezinárodních ekologických úmluv. 16. září 1987 se zavázalo 24 států ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozónovou vrstvu Země, k omezení jejich používání a k jejich odborné likvidaci šetrným způsobem, aby nedocházelo k únikům těchto látek do atmosféry. K této úmluvě přistoupilo do dnešního dne přes 190 států. Výroba a spotřeba nejškodlivějších regulovaných látek byla pro běžné účely v rozvinutých státech včetně České republiky již téměř úplně zakázána nebo radikálně omezena. Halony byly v České republice zakázány k 1. lednu 1994, tvrdé freony k 1. lednu 1996 a metylbromid k 1. lednu 2005. Vzhledem k dlouhotrvající době života freonů jich ale v atmosféře zůstává stále dost. Vrchol jejich koncentrace ve stratosféře nastal v roce 2000, od té doby klesl asi o 5 procent. A největší ozónová díra nad Antarktidou byla pozorována v roce 2006. Přesto se ozónová vrstva celkově zvolna zotavuje, i když návrat do původního stavu ještě několik desetiletí potrvá. Na památku dne, kdy byl protokol schválen, vyhlásilo Valné shromáždění OSN 16. září Mezinárodním dnem ochrany ozonové vrstvy.

Ve výrobě je nahradila chladicí zařízení plněná takzvanými f-plyny. Jsou to umělé látky, které v přírodě nevznikají. Označují se také zkratkou HFC. Ty sice nenarušují ozonovou vrstvu, ale podílí se na globálním oteplování naší planety. Tedy, pokud je poškozen chladicí okruh chladničky nebo mrazničky a jsou vypouštěny do ovzduší. Expozice zvýšeným koncentracím f-plynů může ovlivnit mozkovou a srdeční činnost.

Pro chlazení některých chladniček se používají přírodní chladiva. Ta jsou vyrobena na bázi sloučenin, které se objevují v přírodních biochemických procesech. Ozonovou vrstvu nenarušují a mají zanedbatelný vliv na globální oteplování, jsou ale buď vysoce hořlavé (propan, isobutan, etan), nebo jedovaté (čpavek).

Odborníci tvrdí, že celosvětově má neodborná demontáž chladicích zařízení ročně na svědomí vznik osmi milionů tun ekvivalentu CO2. To je stejné množství, o jaké se postarají roční emise šesti milionů aut. Zhruba stejný počet osobních automobilů jezdí dnes po českých silnicích.

Nejen chladničky

Nekompletnost se ale netýká jen chladniček. Nejčastěji se u ostatních spotřebičů setkáváme s demontáží motorů, transformátorů, měděných cívek, nebo kabelů. Pro celý systém se jedná jednak o významné finanční ztráty, které měsíčně dosahují řádu milionů korun, ale především o materiálové ztráty, které ohrožují dosažení zákonem stanovené hodnoty míry využití. Finanční ztráty pokrýváme vyšší odměnou za zpracování, ale bohužel se promítají i do výše odměn za sběr, které bychom mohli rozdělit mezi sběrná místa.

Jak zabránit rozebírání

Elektrowin nijak nelimituje množství přebíraných nekompletních elektrozařízení. V situaci, kdy výkupny nesmějí vykupovat ani přebírat elektroodpady ani jejich části, víme, že by s odbytem nekompletních zařízení mohl nastat problém. O to více však usilujeme o nápravu a chceme zajistit, aby elektrozařízení byla v co největší míře kompletní.

Proto chceme podpořit zájem o tuto problematiku a podnítit snahu o zajištění nápravy. Jednou z možností je zvýšení zabezpečení sběrných dvorů, zavedení evidence příjmu nekompletních elektrozařízení, sledování jejich výskytu, a v neposlední řadě také zamezení rozebírání spotřebičů přímo na sběrných místech. Taková opatření mohou nekompletnosti zabránit, nebo ji alespoň omezit.

Informujeme vás 

V rámci nakládky volně ložených spotřebičů je dopravce povinen zkontrolovat počet nekompletních a zaznamenat je do údajů na svozovém dokumentu, který potvrzuje i zástupce sběrného místa. Informaci o počtu nekompletních spotřebičů po dokončení svozu dopravce doplňuje do informačního systému a následně je vygenerován automaticky e-mail, který odchází na kontaktní osobu. Cílem je o situaci informovat zodpovědné osoby a umožnit v případě, že je zjištění závažné, učinit kroky k vyšší ochraně sběrného místa, nebo k informování obyvatel. K tomu poskytujeme nejen vyhotovené materiály, ale obcím také finanční podporu v rámci motivačního programu. Poskytnutí této zpětné vazby má tedy pouze informativní cíl a nemá žádný jiný dopad.

Co obsahuje kompletní elektrozařízení:

  • hnací část (motor, kompresor, topné těleso, indukční či mikrovlnný zdroj, apod.),
  • hnanou část (např. převodovka, buben, plotna, trouba, fritovací nádoba, čerpadlo, chladicí okruh),
  • nosnou konstrukci či plášť.

 

Obr.: Co by se talo, kdyby se freony stále používaly
tmavě modrá barva značí množství ozónu pod 100 DU, zdroj: NASA

 

V rozvojových státech proces omezování škodlivých látek postupuje pomaleji.

Podle posledních měření se nárůst koncentrace freonů ve stratosféře zastavil. Ozonová díra nad Antarktidou, která byla poprvé zaznamenána v roce 1985 a o pět let později dosáhla svého dosavadního maxima 28,3 milionu kilometrů čtverečních, což je trojnásobek rozlohy Austrálie, se podle nejnovější studie amerických klimatologů nezacelí dříve než v roce 2068.

Výsledek patrně nebude záviset jen na úbytku freonů a dalších škodlivých látek ve stratosféře, ozonovou vrstvu mohou ovlivňovat také skleníkové plyny, které se v důsledku průmyslové lidské činnosti vyskytují v atmosféře v současných vysokých koncentracích a způsobují globální oteplování Země. Snížení emisí šesti skleníkových plynů si pro období 2008 - 2012 předsevzaly země, které v prosinci 1997 přijaly Kjótský protokol.

Konference v kanadském Montrealu konaná pod záštitou OSN představovala přelomový okamžik, kdy se různě vyspělé země domluvily na společném postupu ve snaze ochránit zhoršující se životní prostředí. Protokol vstoupil v platnost 1. ledna 1989 poté, co 17 států odevzdalo ratifikační listiny.

Nedílnou součástí úmluvy se staly její čtyři zpřísňující dodatky (londýnský, kodaňský, montrealský a pekingský). Československo úmluvu přijalo v roce 1990, Česká republika o tři roky později, doposud ji ratifikovalo 191 zemí. Na památku dne, kdy byl protokol schválen, vyhlásilo Valné shromáždění OSN 16. září Mezinárodním dnem ochrany ozonové vrstvy.

Zpět na Newsletter 2021